Táto stránka sa správne zobrazuje kódovaním Windows 1250. Stránky sú optimalizované pre Microsoft Internet Explorer 4.0 a viac pri rozlíšení 1280x1024 pixelov.
  Späť| Obnoviť | Dopredu

B.Smetana: Věrné milování / "Faithful love" from opera Bartered Bride/Prodaná nevěsta

http://www.youtube.com/watch?v=DPJ90_A-pW8


 

Rettigová Magdaléna Dobromila

Magdaléna Dobromila Rettigová, dievčenským menom Artmannová, (31. januára 1785 Všeradice - 5. augusta 1845 Litomyšl) bola českou buditeľka a spisovateľkou, autorkou kuchárok, básní, divadelných hier a krátkych próz. Dodnes je známa predovšetkým ako autorka knihy Domáca kuchárka.
Detstvo
Jej detstvo nebolo príliš šťastné, poznamenalo je predovšetkým úmrtie otca, Františka Artmanna (+1792), kastelána na panstve Všeradice u Hořovic, a smrť súrodencov. Po smrti jej poslednej sestry sa matka s malou Magdalénou odsťahovala najprv do Plzne. Magdaléna odmala prejavovala vysokú inteligenciu a záujem o učenie. Rodinný priateľ Eugenikus Frank, vychovávateľ v rodine grófa Kaunica, viedol Magdalénu k čítaniu o katolíckej viere, písal pre ňu modlitebné knižky. Matka ju sama tiež vyučovala nemecky, až v 10 rokoch ju poslala do školy. Ďalšie sťahovanie čakalo Magdalénu k tete do Prahy. Tu sa musela už starať o domácnosť a pomáhať matke zarábať na živobytie.

Sobáš
Do svojich 18 rokov Magdaléna žila v nemeckom jazykovom prostredí a nevedela po slovensky. Vďaka zoznámeniu a manželstvu s českým buditeľom a spisovateľom Jánom Aloisom Sudipravem Rettig, sa z nej po sobáši v roku 1808 stala vlastenecky orientovaná buditeľka. JAS Rettig zastával ako právnik funkciu radného v niekoľkých mestách, najmä vo východných Čechách. Rettigová sa s ním tak zdržiavala v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a posledných 11 rokov v Litomyšli.
Rettig, ktorý spoznal schopnosti svojej ženy, neobmedzoval ju, ale naopak jej prvé české verše cizeloval, priviedol jej na pomoc skúseného poradcu a príležitostne jej uverejňoval so svojimi básňami. Javí sa ako moderný muž, uznanlivý k ženskej osobnosti a jej vlohám. Mal porozumenie pre svoju pracovitú a aktívny manželku ako máloktorý muž tej doby.

Činnosť
Rettigová sa po osobnej smutnej skúsenosti rozhodla venovať najmä výchove a výučbe dievčat. Vo svojich kurzoch ich učila hospodárenie, varenie, domácim prácam a českej literatúre. Požičiavala dievčatám české knihy a čítavala im z nich. Angažovala sa ale aj inak, viedla svoj spoločenský salón (kafíčkovou společnosť), v Ústí nad Orlicí mala na starosti českú knižnicu, v Litomyšli presadila vyčistenie studničky a stavbu altánku. Organizovala literárne posedenie, na ktorých sa recitovali české básne. Stála pri všetkých významných kultúrnych podujatí svojho okolia a referovala o nich ako korešpondentka časopisu Květy. Osobne sa stýkala s vlastencami s Františkom Palackým, Jozefom Jungmannom, Pavlom Jozefom Šafárikom a ďalšími. S mnohými vlastencami viedla korešpondenciu. Výhradným vydavateľom jej diel a jej priateľom bol Ján Hostivít František Pospíšil, trnavský kníhtlačiar a nakladateľ.

Dielo
Prvé literárne pokusy MD Rettigovej boli v nemčine, podobne ako u jej rovesníkov. Ako spisovateľka bola veľmi plodná, napísala niekoľko desiatok drobnejších i rozsiahlejších diel. Pod vplyvom svojho muža a priateľov sa odhodlala písať a publikovať česky. Najprv uverejňovala drobné prozaické i veršované práce v časopisoch Dobroslav, Čechoslav, Pútnik slovanský, v almanachu Milozor a Alamanach Milina. Postupne vydala niekoľko kníh poviedok pre mládež, ktoré boli určené predovšetkým dospievajúcim dievčatám, bola výborná rozprávačka a môže byť pokladaná za zakladateľku českej červenej knižnice.
Neskôr sa venovala výhradne literatúre prakticky zameranej. Jej tvorba nikdy nedosahovala vysokých umeleckých kvalít. Najväčší význam má Rettigová šírením národného vedomia a osvety v ženskom meštianskom prostredí, a predovšetkým vďaka svojej Domácej kuchárke, ktorou nielenže rozšírila znalectvo českej kuchyne a zbierku kuchárskych receptov, ale prispela aj k rozšíreniu českého jazyka v meštianskom a ľudovom prostredí.
Z diela Rettigovej je dodnes najznámejšou Domáca kuchárka vydané prvýkrát v roku 1826 a ďalej v mnohých vydaniach viac ako sto rokov.

Knihy
Zbierka rozličných myšlienok - upistografie - Veršované blahoželanie, naivné poézie, pripomínajúce ľudovú tvorivosť
Chudobičky - milostné poviedky a dramatické "hrádky - hříčky" pre učenú spoločnosť
Kávičku - ako pripraviť kávu a zákusky vrátane rád spoločenskej konverzácie
Biela ruža - žartovná Dvojaktová dráma
Marenčin košíček - príbehy s ponaučením pre dievčatá
Domáci kuchařrka - Beletristicky písaná, základnou myšlienkou je nielen rozmanitosť, vzhľad a chuť jedla, ale tiež činorodý prístup ženy k domácim prácam.
Skúste podľa jej receptov niečo uvariť...

Jablkové kobližky
Oloupej 12 mišenských jablek, ustrouhej je na struhadle, dej na kastrolek půl lotu másla ( lot = 16 gramů), dej ty strouhané jablka k tomu a nech je dusit; usmaž jednu strouhanou žemličku dozlatova, nech vychladnout, vraz do toho dva žloutky a jedno celé vejce, dej k tomu 3 loty tlučeného cukru, trochu tlučené skořice, hřebíčku a trochu drobně pokrájené citronové kůry, dobře to umíchej, a řídké-li to, přidej trochu strouhané žemličky, udělej kulaté kobližky, obal je v strouhané žemličce, vysmaž v rozpáleném másle, posyp skořicí a cukrem, dej na stůl.

Rady - Když se kuchařka spálí neb opaří
Když se kuchařka spálí neb opaří, bez čeho se nad žádná vařit nenaučí, tak ať honem vejce roztluče, tou mázdrou, co ve skořápce jest, spálené neb opařené místo obloží a pořád, jak to přischne, bílkem maže, to horkost vytáhne a není žádný puchýř. Nesmí se ale dříve spálené místo namočit, až zcela horkost zmizela; to jistě pomůže.
Také strouhaná zemčátka neb rychlé obložení bavlny se radí; co nejdřív při ruce, toho ať se použije. Zdaliž ale se kuchařka o plech neb železo silně spálila, tedy nejlépe hned lékaře povolat; v nedostatku lékaře hned klocy namáčené v klejtovém octě a vodě obkládat, a jitřní-li rána, tedy klejtová mast to vyhojit musí.

Polívka tlučená pro 8 i 12 osob
Vezmi starou slepici, nech ji s chutnými kostmi a madem hovězím hezky měkce uvařit, pak vyřízni prsíčka a ostatní slepici utluč dobře v moždíři, dej to do hrnce, přidej k tomu celý květ, celý zázvor, petružel, celer a nějakou mrkev, vlej na to tu polívku, kde se dřív vařila, a nech to asi hodinu vařit. Zatím usekej ty vyříznuté prsíčky, dej je, když drobně usekány jsou, do hrnka, dej k tomu kousek nového másla, 4 neb 6 žloutků, utří to s trochou vlažné polívky, pak tu polívku přeceď skrze husté sejtko, a když se vaří, zakloktej (zakverluj) ji s těmi žloutky a sekanými prsíčky a vlej ji zrovna na mísu, sic by se srazila.

Svíčková pečeně s omáčkou
Vezmi pěknou svíčkovou pečeni, všecky kůžičky z ní okrájej a nasol ji; vezmi ocet, dej do něj cibuli, dymián, celý pepř, zázvor, nech to povařit, polej tím tu pečeni, nech ji čtyry dny tak ležet, každý den ji ale musíš obracet.
Pak ji vyslaň (vyšpekuj) jako zajíce, upeč ji, vlej pod ni tu omáčku a polívej ji kyselou smetanou; můžeš ji za pečeni teplou i studenou požívat.
Nebo pokrájej ji, když pečena jest, na kousky, dej trochu strouhané smažené žemličky k tomu, vezmi dva žloutky, trochu kyselé smetany, dobře to rozklkoktej, nech, co se ta pečeně pekla, s omáčkou tou povařit, pak to na tu pokrájenou pečeni proceď, dej trochu citronové kůry, a když to na stůl podáváš, naceď trochu citronové šťávy do toho.

Omáčka s kyselou smetanou
Nech v hrnku žejdlíkovém vařit půl žejdlíka ( žejdlík = 0, 48 l) hovězí polívky a půl žejdlíku vinného octa; tuze-li kyselý, musí polívky více a octa méně býti, dej do toho jednu hrubě pokrájenou cibuli, 2 stroužky celého česneku, 6 zrnek pepře, 6 zrnek nového koření, kousek zázvoru, kousek dymiánu, 6 lístků rozmaryny; nech vše hezky povařit.
Zatím udělej hnědou jíšku a do ní to proceď. Musí jíšky být tolik, co by ještě půl žejdlíka kyselé smetany se přilejt mohlo, aby to právě dobře husté bylo. By tato omáčka chutnější byla, může se k ještě trochu citronbové kůry připojit.

Pamiatky a umenie
Alois Jirásek: Magdalena Dobromila Rettigová, veselohra o troch rokovaniach; dnes málo známa, vo svojej dobe obľúbená životopisnú divadelná hra, okrem iného sa zmieňuje uvedená kuchárska kniha.
Pamätná sieň MD Rettigovej je v múzeu v Litomyšli
Portrétna busta MD Rettigovej (okolo 1860) je vystavená aj v múzeu v Litomyšli
Jednotlivé pamiatky vlastné múzeum v Ústí nad Orlicí
Portrétna kresba (akvarel) a vyšívaný gratulačný lístok sú v zbierke Národného múzea v Prahe
Literárnu pozostalosť spravuje Pamätník národného písomníctva v Prahe

Literatúra
Olga Votočková-Lauermannová, Magdalena Dobromila Rettigová. 1940
Josef Johanides, Magdalena Dobromila Rettigová. Rychnov nad Kněžnou 1995
Magdalena Dobromila Rettigová, zborník z odborného seminára; Alexandr Stich et alii. Rychnov nad Kněžnou 1996
Jana Candráková: Magdalena Dobromila Rettigová. Ústí nad Orlicí 2005
Eva Uhrová: Slovenské ženy známe a neznáme, Praha 2008

Rettigová Magdaléna Dobromila
česká spisovatelka. Autorka vlasteneckých a mravoučných příběhů pro dívky (Arnošt a Bělinka, Věneček pro dcery vlastenské) a zejm. Domácí kuchařky aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcery české a moravské. V měšťanských vrstvách působila buditelsky mezi ženami.
Ottův slovník naučný
Rettigová Magdaléna Dobromila, spis. česká (*31. ledna 1785 ve Všeradicích – †5. srpna 1845 v Litomyšli). Otec její Frant. Artmann, purkrabí na panství všeradickém, pak v Osově (Vosově), zemřel jako správce ve Statenicích u Prahy, když dceři jeho bylo sedm let. Vdova po něm odstěhovala se s dcerkou, jež jediná ze šesti dětí jí zůstala, do Prahy, r. 1795 do Plzně; ale již za rok vrátila se odtud do Prahy. Rettigová žila s matkou pak u zámožné tety, sestry matčiny. Tu nabyla zkušenosti v domácím hospodářství. Ač silně jím zaměstnána, nezanedbávala svého vzdělání, věnujíc knihám každou volnou chvíli a větší čásť nocí. Za té doby naučila se sama také česky čísti a psáti, neboť všecko její vychování bylo německé. I první své pokusy literární psala v těchto letech jazykem německým. Vědomí národní probuzeno v ní hlavně vlivem Jana S. Rettiga (Rettig 1), jenž ji r. 1808, pojal za manželku. R. 1818 dostal se do Ústí n. O. Až do této doby manželka jeho zabývala se hlavně literaturou německou a po německu i skládala (Unschuld und Edelmut, dram. maličkost; Serafine, povídka). Teprve r. 1819 začala psáti česky. T. r. seznámila se s J. H. Pospíšilem a vydala jeho nákladem Mařenčin košíček (1821, 2. díl 1822). Byvši vyzvána Klicperou a Zieglerem, s nimiž rovněž v Hradci se seznámila, psala do »Dobroslavæ. Dobré přijetí těchto prvotin a povzbuzení hraběnky Kolovratové-Libšteinské, rodem hr. Kinské, dodalo jí odvahy k další činnosti literární. R. 1824 její manžel dostal se z Ústí do Rychnova n. Kn., odkud bylo s Hradcem, tehdejším literárním střediskem sev.-vých. Čech, snazší a lepší spojení. R. 1834 přeložen do Litomyšle, kdež působil až do své smrti. Rettigová přečkala jej o rok a pochována na hřbitově litomyšlském, kdež jí paní a dívky postavily v letech osmdesátých minulého stol. pěkný pomník. Rettigová je podnes populární jako spisovatelka kuchařské knihy, Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých pokrmech pro dcerky české a moravské (Hradec Kr., 1826; 2. vyd. s podobiznou autorčinou t., 1831). V tomto oboru Rettigová vydala ještě: Pojednání o telecím mase (1843) a Kafíčko a vše, co je sladkého (1843). Sem spadají také poučné spisy: Dobrá rada slovanským vesničankám (1838) a Mladá hospodyňka v domácnosti (1840). Záslužnější a důležitější bylo její působení vlastenecké. Přední její snaha k tomu se nesla, aby národní vědomí se šířilo také v ženském světě. Působila slovem, poučováním i knihou; šířila zálibu v českém čtení, spisovala knihy, v nichž se jeví její ušlechtilé smýšlení a horoucnost vlastenecká. R. 1820 napsala k dívkám ústeckým provolání, kterým je povzbuzovala k lásce k jazyku mateřskému a ke čtení českých knih. – Od toho roku působila buditelsky v dómských kruzích ve všech městech, kde žila, jmenovitě v Litomyšli, kdež z ochoty vyučovala dívky nejen kuchařství a ženským pracím, nýbrž snažila se také rozšířiti jejich vzdělání jmenovitě zábavnými a poučnými rozhovory a výkladem čtených knih. Některé z jejích belletristických plodů došly své doby veliké obliby, jako písně Jablíčka již dozrávají a. Stoji jabloň v širém poli na trávníčku zeleném, zvláště však její povídka Arnošt a Bělinka. Rettigová psala básně do »ČČM.« (Okus ve znělkách, 1828), do »Dobroslavæ, »Včely«, »Věnce«, »Květů«; o sobě, hlavně povídky, vydala: Mařenčin košíček (1821 a 1822); Věneček pro dcery vlastenecké (1825); Chudobičky (1826); Příběhové pro dcery české a moravské, z Kotzebua (1828); Narcisky (1834); Kvítí májové (1835); Jaroslav a Terinka (1841, v Jičíně u Kastránka). R. 1827 vyšly její: Modlitby katolické pro nábožné pohlaví ženské. Z dramatických jejích pokusů tiskem vydány: Bílá růže (1827); Vdovec a vdova (z Holbeina ve »Květech« 1838); Koš, masopustní žert, fraška ve 2 jedn. pro marionetky (1846). – Malovanou podobiznu Rettigové chová městské museum pražské. Malíř J. Novopacký načrtl si v letech čtyřicátých hlavu Rettigové i jejího muže; kresby ty chová ve svých sbírkách. Přednáška Terezy Novákové »O životě a působení M. D. Rettigové« z r. 1885 byla vydána téhož roku v Litomyšli. O Rettigové má zmínky Rybička (»Přední křisitelé«). Autobiografii M. D. Rettigové (německou) chová bibliotéka Musea kr. Čes. Tamtéž i něco z korrespondence Rettigová-vé. – Její dcera Jindřiška Rettigová (*1813 v Přelouči), svého času známá operní zpěvačka, působila v letech čtyřicátých při pražském divadle, později v Mnichově. Zemřela ve Vídni. Jsk. – Tříaktová veselohra Al. Jiráska »M. D. Rettigová«, provozovaná poprvé 25. bř. 1901 na Nár. divadle v Praze (tiskem vyšla v Pr., 1901, u Otty), podává pěkný obrázek vlasteneckého působení Rettigové za pobytu litomyšlského.

Podrobný životopis nájdete TU!

  Umelci v čase biedermayerovského štýlu

 Biedermayer u mňa doma
Biedermayer - umenie
Annette von Droste-Hülshoff
Antonín Machek
Antonín Dvořák

Eduard Friedrich Mörike

Eduard Gurk
Friegende Blatter
Franz Schubert
Franz Grillparzer
Johann Nepomuk Nestroy
Johann Nepomuk
Antonius von Padua Hummel
Johann Strauss mladší Kráľ valčíkov
Johann Strauss starší
Josef Lanner
Joseph Victor von Scheffel
Rettigová Magdaléna Dobromila
Spitzweg Carl

Romantickí skladatelia

Anglicko
Elgar
http://sk.wikipedia.org/wiki/Edward_Elgar
Rakúsko
Mahler http://sk.wikipedia.org/wiki/Gustav_Mahler
Achubert http://sk.wikipedia.org/wiki/Franz_Schubert
Bruckner http://sk.wikipedia.org/wiki/Anton_Bruckner
Wolf
http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Hugo_Wolf&action=edit&redlink=1
Taliansko
Bellini http://sk.wikipedia.org/wiki/Vincenzo_Bellini
Donizetti http://sk.wikipedia.org/wiki/Gaetano_Donizetti
Rossini http://sk.wikipedia.org/wiki/Gioacchino_Rossini
Verdi http://sk.wikipedia.org/wiki/Giuseppe_Verdi
Nemecko
Bruch http://sk.wikipedia.org/wiki/Max_Bruch
Brahms http://sk.wikipedia.org/wiki/Johannes_Brahms
Schuman http://sk.wikipedia.org/wiki/Robert_Schumann
Marschner
http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Heinrich_Marschner&action=edit&redlink=1
Mendelssohn Bartholdy
http://sk.wikipedia.org/wiki/Felix_Mendelssohn-Bartholdy
Spohr
http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Louis_Spohr&action=edit&redlink=1
Weber http://sk.wikipedia.org/wiki/Carl_Maria_von_Weber
Vagner http://sk.wikipedia.org/wiki/Richard_Wagner
Strauss http://sk.wikipedia.org/wiki/Richard_Strauss
Francia
Bizet http://sk.wikipedia.org/wiki/Georges_Bizet
Fauré http://sk.wikipedia.org/wiki/Gabriel_Fauré
Franck http://sk.wikipedia.org/wiki/César_Franck
Berlioz http://sk.wikipedia.org/wiki/Hector_Berlioz
Gounod http://sk.wikipedia.org/wiki/Charles_Gounod
Chausson http://sk.wikipedia.org/wiki/Ernest_Chausson
Offembach http://sk.wikipedia.org/wiki/Jacques_Offenbach
Saint-Saëns http://sk.wikipedia.org/wiki/Camille_Saint-Saëns
Chabier
http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Emmanuel_Chabrier&action=edit&redlink=1
d´Indy
http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Vincent_d%27Indy&action=edit&redlink=1
Rusko
Rimskij Korsakov
http://sk.wikipedia.org/wiki/Nikolaj_Andrejevič_Rimskij-Korsakov
Rachmaninov http://sk.wikipedia.org/wiki/Sergej_Vasilievič_Rachmaninov
Glazunov http://sk.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Konstantinovič_Glazunov
Musorgskij http://sk.wikipedia.org/wiki/Modest_Petrovič_Musorgskij
Skriabin http://sk.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Nikolajevič_Skriabin
Borodin http://sk.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Porfirievič_Borodin
Balakirev http://sk.wikipedia.org/wiki/Milij_Alexejevič_Balakirev
Čajkovskij http://sk.wikipedia.org/wiki/Piotr_Iľjič_Čajkovskij
Glinka http://sk.wikipedia.org/wiki/Michail_Ivanovič_Glinka
Slovensko
Bella http://sk.wikipedia.org/wiki/Ján_Levoslav_Bella
Suchoň http://sk.wikipedia.org/wiki/Eugen_Suchoň
Cikker http://sk.wikipedia.org/wiki/Ján_Cikker
Česko
Dvořák
http://sk.wikipedia.org/wiki/Zoznam_diel_Antonína_Dvořáka
Poľsko
Chopin http://sk.wikipedia.org/wiki/Fryderyk_Chopin
Maďarsko
Liszt http://sk.wikipedia.org/wiki/Franz_Liszt
Škandinávia
Grieg http://sk.wikipedia.org/wiki/Edvard_Grieg
Sibelius http://sk.wikipedia.org/wiki/Jean_Sibelius

Odkazy a zdroje
http://www.1st-art-gallery.com/Giovanni-Battista-(baciccio)-Gaulli/A-Putto-In-A-Landscape.html
http://webumenia.sk/web/guest/detail/-/detail/id/SVK:GMB.C_2321/Eduard%20Gurk
Fliegende Blätter
http://www.haraldfischerverlag.de/hfv/SZ/fliegende_blaetter.php
http://www.nivnicky-skalicky.cz/reproduktionen_von_historischer_bekleidung.php
http://www.antiskola.eu/sk/referaty/13614-prazsky-zivotni-styl-2-pol-19-stoleti
http://www.ib.hu-berlin.de/~wumsta/infopub/textbook/umfeld/rehm71.html
http://upyourstreet.blogspot.sk/2009/03/2008-2009-winter-collection.html
Andersen
http://www.mashpedia.com/Hans_Christian_Andersen_Award
Viktorian web
http://www.victorianweb.org/authors/carlyle/signs1.html
http://www.mashpedia.com/Hermann_Vogel_(German_illustrator)
http://www.haraldfischerverlag.de/hfv/satirische_zeitschriften.php 
http://www.haraldfischerverlag.de/hfv/SZ/fliegende_blaetter.php
Fliegende Blätter
http://fliegende-bretter.blogspot.sk/p/faq.html
http://www.mashpedia.com/The_French_Revolution:_A_History
http://referaty.aktuality.sk/starozitne-knihovne/referat-14535#
http://sk.wikipedia.org/wiki/Súbor:Franz_Schubert_c1827.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Magdalena_Dobromila_Rettigová
Legenda Artur http://www.mashpedia.com/Arthurian_legend
Spitzweg Carl http://de.wikipedia.org/wiki/Der_Bücherwurm
http://www.mashpedia.com/Johann_Karl_August_Musäus
http://de.wikisource.org/wiki/Annette_von_Droste-Hülshoff
Spitzweg Carl http://de.wikipedia.org/wiki/Der_arme_Poet
http://de.wikipedia.org/wiki/Annette_von_Droste-Hülshoff
http://de.wikiquote.org/wiki/Annette_von_Droste-Hülshoff
http://de.wikipedia.org/wiki/Deutsche_Nationalbibliothek
http://en.wikipedia.org/wiki/Annette_von_Droste-Hülshoff
Spitzweg Carl http://de.wikipedia.org/wiki/Carl_Spitzweg
http://en.wikipedia.org/wiki/Johann_Jakob_Biedermann
http://commons.wikipedia.org/wiki/Fliegende_Blaetter
http://web.artprice.com/store/Boris-Wilnitsky-Fine-Arts
http://cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Nepomuk_Nestroy
http://www.wortblume.de/dichterinnen/droste_i.htm
http://liveweb.archive.org/web/20121223153257
Carlyle http://www.mashpedia.com/Thomas_Carlyle
http://www.ub.fu-berlin.de/service_neu/internetqu
Holy Grail http://www.mashpedia.com/Holy_Grail
http://www.mashpedia.com/Count_Franz_Pocci
http://www.mashpedia.com/Le_Morte_d'Arthur
http://www.inarchive.com/page/2010-05-06
http://www.mashpedia.com/Wilhelm_Busch
http://sk.wikipedia.org/wiki/Eduard_Mörike

http://en.wikipedia.org/wiki/Biedermeier
http://www.mashpedia.com/Biedermeier
http://cs.wikipedia.org/wiki/Biedermeier
http://www.lwl.org/LWL/Kultur/Droste
http://gutenberg.spiegel.de/autor
http://www.nach100jahren.de
http://www.mashpedia.com/Norse_paganism
Germanic
http://www.mashpedia.com/Germanic_king
http://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Victor_von_Scheffel
Rossetti http://www.mashpedia.com/Rossetti_and_His_Circle
Anton Ebert (1845 Bohemia - Germany? - 1896 Vienna, Austria)
King Artur http://www.mashpedia.com/List_of_books_about_King_Arthur
http://www.painterlog.com/2013/03/anton-ebert-german-1845-1896.html
Wilde http://www.mashpedia.com/Music_based_on_the_works_of_Oscar_Wilde
http://de.wikipedia.org/wiki/Universitätsbibliothek_der_Freien_Universität_Berlin
http://www.archive.org/stream/mabinogion00unkngoog#page/n242/mode/2up
http://www.fembio.org/biographie.php/frau/biographie/annette-von-droste-huelshoff
https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Woe%3D118527533&method=simpleSearch
Birmingham Museums http://www.mashpedia.com/Birmingham_Museum_and_Art_Gallery
http://kvmuz.cz/typ/zajimavosti-typy-na-vylet/putovani-karlovarskem-po-stopach-j-w-goetha-2-dil
http://www.schule-bw.de/unterricht/faecheruebergreifende_themen/landeskunde/modelle/verbuende/deutsch/dichter/literaturmuseum/1hintergrundinfo.htm


Moje
webové stráky
 
Cezm?:
http://cezmin.wz.cz
Cezm? :
http://cezmin.wz.sk
Vianoce: http://vianocesk.ic.cz
Ve?k?noc: http://velkanoc.ic.cz
Svadba: http://svadbask.unas.cz
Bylinky: http://bylinky.czweb.org
?s Vianoc:
http://vianocesk.wz.cz
Seniorka:
http://seniorka.szm.com
Cintor?:
http://cemetery.zaridi.to
 B?iky:
http://svetbabik.czweb.org
Slovania: http://slovania.czweb.org
J?ska noc:
http://cbjanskanoc.ic.cz
 Pani Pr?oda:
http://eufrosyne.wz.cz
Ve?k?noc:
http://velkanoc.czweb.org
Gloria Polo:
http://gloriapolo.czweb.org
Moji ps?ovia:
http://mikinka.czweb.org

Milujem pani P... :
http://eufrosyne.wz.cz
Cezm? ker  a alias:
http://cezmin.czweb.org
Michal Krpelan:
http://michalkrpelan.wz.cz
Aishwarya Ray z Indie:
http://aishwarya.wz.cz
Horn?Chlebany :
http://hornechlebany.unas.cz
R?ioamat?stvo  :
http://cbrsk-chlebany.euweb.cz
M?ra ako r?io:
http://www.mudraakoradio.euweb.cz
CB Fan r?ioklub Slovakia-CBRSK Chlebany:
http://cbrsk.euweb.cz
Blog J?ska noc a in?
http://www.cbjanskanoc.webovastranka.sk

Webové stráky, ktoré som urobila iným zdarma
Pes Buldog english: http://ruda-etuda.czweb.org
Seniorka a deti:
http://babka-radi.euweb.cz
Olympionik:
http://olympionikholub.ic.cz

Sedmi??i:
http://rannisedmicka.ic.cz
Pr?a die?a?a:
http://dieta.czweb.org
Späť| Obnoviť | Dopredu

Počítadlo pre Vaše stránky

by Cezmín Slovakia 23.5.2013 http://seniorka.szm.com ; http://cezmin.wz.cz